|
Očkování proti papilomaviru HPV – příčiny a důsledky
1/ Pohled etikoterapeutický Od pradávna souviselo se sexualitou zrození nového života, možná i smrti rodičky, dítěte. Žena byla v souvislosti s tím ve slabém postavení, potřebovala pak ochranu muže – zajistil obživu i bezpečí hnízda. Proto všechny kultury uvalovaly na tuto oblast přísná pravidla. Od 60. let min. století byla sexualita byla zbavena svých tabu. Vynálezem antikoncepce se z ní stala hračka pro potěšení, bez odpovědnosti. Sociální systém zajistil neprovdanou ženu. Ale za vše se platí, všechno lepší je vykupováno něčím horším.… V podvědomí pořád fungují staré programy, které říkají, že neprovdaná žena je bez muže nedostatečně chráněna, navzdory dnešní emancipaci a schopnostem, vzděláním ženy. A tak když ženu opustí či odmítne muž, případně k tomu přijde o hnízdo, může se v ní spustit duševní konflikt odloučení, odmítnutí a opuštění. Tělo reaguje na ohrožení miliony let stejným automatickým programem, v tomto případě s následky právě na ženských orgánech. Pokud je konflikt lehčí, žena to ustojí, dochází ke spontánnímu vyléčení, právě za pomoci virů HPV. Teprve těžký a opakovaný, nevyřešený konflikt může vést až k rakovině. Více o tom najdete v části o GNM – nové medicíně. Koho ale zajímá v dnešní přístrojové medicíně osobní příběh nějaké ženy?
2/ Úryvek z knihy Martin Hirte: Očkování pro a proti. Podrobný popis i obchodní pozadí vakcinace proti HPV. Stručně: vakcína je nevyzkoušená, má vedlejší účinky, je drahá, protlačovaná na trh výrobcem.
3/ Anita Petek: vakcína je geneticky modifikovaná, je to časovaná bomba pro budoucnost. Z přednášky o očkování ve Švýcarsku.
4/ Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc: nežádoucí účinky očkování jsou tak vážné, že by se měly brát vážně.
5/ Onemocnění z pohledu Germánské nové medicíny. Zvláště poukazuji na 4. zákon o mikrobech, virech a smyslu jejich působení v organismu. Dále je tam konkrétní případ onemocnění sliznice děložního krčku, kde lze vidět, že onemocnět mohou pouze ženy a dívky, které utrpí sexuální frustraci, sexuální odmítnutí, případně související s vymezením vlastních hranic, revíru, tedy jedná se primárně o záležitost psychickou, která je spouštěčem.
Nechat se očkovat je ve světle těchto informací víc než na pováženou.
Rádží J.Poláček, celostní pohled na život
2/ Úryvek z knihy Martin Hirte: Očkování pro a proti
Infekce lidským papilomavirem (HPV) jsou nejčastější druhy infekcí přenášené pohlavním stykem. Existuje více než sto různých druhu papilomaviru, z nichž asi třicet je známo jako "genitální" papilomaviry, protože postihují oblast genitálií. V současnosti se mluví o devatenácti typech HPV, které jsou schopny vyvolat změny (dysplazie) na děložním čípku (hrdle), případně rakovinu děložního hrdla (cervikální karcinom). Tyto papilomaviry jsou označovány jako "vysoce rizikové HPV" (Wiener 2006). U rakoviny děložního hrdla (neboli čípku) lze prokázat přítomnost HPV u více než 95% případu, takže příčinná souvislost s tímto virem je velmi vysoce pravděpodobná (Stanovisko GNM: virus HPV pomáhá zacelovat předchozí, zpravidla nediagnostikovanou nekrózu, čili úbytek tkáně. Jeho přítomnost má svůj biologický smysl, školní medicína ho však označuje z neznalosti dvoufázového procesu průběhu nemoci za původce. Viz text o GNM na konci článku). Je také zjišteno, že v těchto případech jsou geny papilomaviru aktivní v rakovinných buňkách (zur Hausen 1996). Existuje však také rakovina děložního hrdla bez přítomnosti HPV a někteří odborníci si kladou otázku, zda právě abnormní buňky nejsou vhodným místem pro napadení lidským papilomavirem, a proto jednoduše tyto viry také obsahují. Lidský papilomavirus může způsobit i jiná onemocnění, jako například neškodné bradavice na vnějších genitáliích, ale pravděpodobně také vysoce se vyskytující rakovinu vaginy nebo penisu. Dva roky po prvním pohlavním styku lze prokázat přítomnost HPV u každé třetí ženy. S rostoucím počtem sexuálních partnerů přibývá také riziko infekce HPV. Riziko infekce HPV znatelně snižuje použití kondomu, které při uvědomělém používání také s velkou jistotou chrání před možnou infekcí vysoce rizikovými HPV. Častější používání kondomů vedlo v posledních letech ke snížení počtu onemocnění rakovinou děložního hrdla. O průběhu infekce HPV u mužů se toho prozatím příliš neví. Papilomavirová infekce ženských genitálií probíhá obvykle bez vnějších projevů a v 90 procentech případů také spontánně odezní. V USA se zjistila přítomnost HPV u 25 procent 14- až 19-1etých dívek, u 45 procent 20- až 24-letých žen a přibližně u 25 procent 25- až 49-letých žen. S přibývajícím věkem procento HPV nadále klesá (Dunne 2007). Čím je žena při vzniku infekce HPV mladší, tím pravděpodobnější je, že se spontánně uzdraví. V případech přítomnosti rizikových faktorů, jako jsou hlavně kouření a užívání antikoncepce, se může stát infekce HPV chronickou. Efektivní protikuřácké kampaně by proto hylv efektivním opatřením proti chronickým infekcím HPV. V průběhu chronické infekce HPV může na genitálních sliznicích dojít k buněčným změnám různého stupně závažnosti. Tyto změny, neboli cervical intraepithelial neoplasia, mají zkratku CIN a v cytologických hodnoceních se jim přiřazují tři stupně. Mírná dysplazie, neboli CIN I má relativně vysokou míru spontánního vyléčení, protože například u buněčných změn středního stupně, neboli CIN II, dojde až ve 40 procentech případů i bez léčení k návratu do původního stavu. U přibližně deseti procent chronicky infikovaných žen pokročí změny na děložním čípku v průběhu asi deseti let až k dysplasiím vysokého stupně, CIN III, které jsou považovány za předstupeň rakoviny. I tyto změny se však dokážou ještě u asi 33 procent případů spontánně vrátit do původního stavu i bez léčby (Kind 2004). Poté trvá průměrně ještě osm až dvanáct let, než CIN III pokročí do rakoviny. Méně než 1 procento žen, které se nakazily vysoce rizikovým HPV, nakonec skutečně onemocní rakovinou ložního hrdla. (GNM: tyto ženy utrpěly duševní konflikt z odloučení od muže, odmítnutí.) Rakovina děložního hrdla je v Německu jedenáctým nejčastějším rakovinovým onemocněním u žen všech věkových skupin. U žen mladších 45 let je to druhý nejčastější zhoubný nádor, avšak zodpovědný je za pouhá 3,2 procenta všech druhů onemocnění rakovinou a 1,8 procenta všech úmrtí na rakovinu u žen. Nejvíce případů rakoviny děložního hrdla se nachází u věkové skupiny od 35 do 55 let a poté od šedesáti let výš. V roce 2002 onemocnělo v Německu 6 700 žen cervikálním karcinomem a každá čtvrtá (1 700 případů) zemřela (GEKID 2006). Po zavedení preventivních prohlídek v sedmdesátých letech poklesl počet onemocnění a případů úmrtí v Německu o více než 60 procent a dále klesá, a to i přesto, že například v Německu absolvuje doporučenou preventivní prohlídku s odstupem tří let méně než dvě třetiny žen. V Anglii, Švédsku nebo Holandsku jsou preventivní prohlídky mnohem lépe organizovány, a proto jsou ještě efektivnější: u účastnic klesá riziko rakoviny děložního hrdla o více než 90 procent (Rosenbrock 2007). K další redukci rakoviny děložního hrdla by mohlo dojít pomocí rutinního testování HPV z výtěru z pochvy. Tento test by se dal nabídnout i k samovyšetření (Dannecker 2004). Je však otázkou, zda jej nedoporučit pouze u dysplazií vyššího stupně, aby strachem z onemocnění nedošlo k výraznému snížení kvality života (Maris 2007). Falešně pozitivní výsledky jsou velkým problémem a nelze je podceňovat, ani když se jedná o prevenci rakoviny. V zemích, kde neexistují preventivní programy proti rakovině, je rakovina děložního čípku velkým zdravotním problémem a znatelně přiřispívá k úmrtnosti na rakovinu. Tímto druhem rakoviny ročně onemocní na celém světě asi půl milionu žen.
Očkování proti H PV
()d října 2006 je na evropském trhu očkovací látka proti lidským papilomavirům Gardasil (také s obchodním názvem Silgard, vývoj vakcíny prováděla firma Merck & Co., evropskou distribuci zajišťuje Sanofi Pasteur MSD). Vakcína je schválena pro použití u dívek II mladých žen mezi 9 a 26 a chlapců mezi 9 a 15 lety. Schválení této vakcíny a její zavedení na trh bylo velmi neobvyklé, protože výrobce nemusel doložit žádnou studii o jejím klinickém užitku. (!?!) Proto v tomto případě vzniklo oprávněné podezření o vazbě výrobce očkovací látky a schvalovacích úřadů. Gardasil obsahuje čištěné, geneticky modifikované bílkoviny ze čtyř typů lidského papilomaviru: typ 6, 11, 16 a 18. Typy 16 a 18 jsou zodpovědné až za 70 procent případů rakoviny děložního čípku a typy 6 a 11 až za 90 procent všech bradavic v oblasti genitálií. Jako přídatné látky jsou ve vakcíně obsaženy hydroxyfosfát hliníku (225 mikorgramů hliníku), chlorid sodný, boritan sodný, polysorbát SO a L-histidin. Od července 2007 doporučuje STIKO očkování proti HPV dívkám ve věku od dvanácti do sedmnácti let, a to třemi očkovacími dávkami. Všechny tři dávky by měly být podány pokud možno před prvním pohlavním stykem. Toto doporučení bylo zveřejněno v tisku už předem v březnu 2007, zřejmě pro uklidnění výrobce a pro zabránění vzniku masivních reklamních kampaní (AT 2007). Gardasil stojí v Německu 155 Euro (rok 2007). Základní imunizace třemi dávkami (druhá dva měsíce po podání první, třetí po půlroce od podání první) tedy stojí 465 Euro. V jiných zemích je očkovací látka výrazně levnější (například v Austrálii stojí 96 Euro), což komentoval bývalý předseda STIKO Schmitt poznámkou, že v Německu je prý dostatek peněz (AT 2007). V roce 2007 byla pro dívky starší 10 let schválená druhá vakcína a to Cervarix firmy GlaxoSmithKline, který chrání pouze proti typům HPV 16 a 18. Tato geneticky modifikovaná vakcína by měla poskytovat i určitou ochranu před infekcemi HPV typů 31 a 45, které také potenciálně způsobují rakovinu děložního čípku. Tato vakcína obsahuje nový typ přídatné látky, AS04, která by měla zesilovat a prodlužovat účinek této vakcíny v porovnání s Gardasilem (Silgardem). Firmy Merck & Co. a GlaxoSmithKlilu' si vzájemně rozdělily křížové licence, které oběma poskytují možnost využití patentových práv pro výrobu vakcíny proti papilomaviru. Německé centrum pro výzkum rakoviny je spoluvlastníkem těchto patentových práv a díky tomu má i podíl na zisku z prodeje očkovacích látek (!!!!) (DGK 2006). Je nejasné, jakým způsobem by mělo být plošné očkování zavedeno, protože posledních preventivních prohlídek u dětských lékařů se účastní pouze 15 až 40 procent mladistých. V době, kdy většina dívek poprvé navštíví gynekologa, má první pohlavní styk už dávno za sebou. Pro zavedení očkování ve školách chybí zdravotnickým úřadům právní podmínky a nejsou na to ani finanční prostředky. Mluvilo se již také o zavedení takzvaného kombinovaného "očkování adolescentů" proti HPV, meningokokovi a hepatitidě B (ÁZ 2005). V USA a Velké Británii se diskutuje o možnosti povinného očkování dívek. V editorialu časopisu Lancet bylo propagováno povinné očkování všech mladistvých. V americkém státě Texas by mělo být očkování proti HPV povinné pro všechny 11- až 12-leté dívky od roku 2008. Tomuto uzákonění předcházelo intenzivní finanční a logistické angažování výrobce Gardasilu firmy Merck a rozsáhlé lobování u politiků, zdravotních pojišťoven a různých společenských organizací (Blake 2007, KaiserNetwork 2007). Tato lobby však byla záhy ukončena, protože na straně americké veřejnosti přibývalo kritiky a odporu a výrobce se obával, že vakcína získá špatnou pověst (AP 2007). Velmi intenzivně se Gardasil (Silgard) prodává také v Evropě. V lednu 2007 informovala Evropská společnost proti rakovině děložního čípku ECCA v rámci Evropských týdnů o možnosti prevence cervikálního karcinomu očkováním. ECCA je sponzorovaná více než z padesáti procent právě farmaceutickými giganty Sanofi, Roche a GlaxoSmithKline. V březnu 2007 došlo k "Prvnímu globálnímu setkání" zaměřenému na boj proti rakovině děložního čípku v Paříži, kterého se účastnili odborníci z mnoha zemí. Jejich vystoupení však naprosto "převálcovaly" PR společnosti, které tam vyslal evropský distributor Gardasilu (Silgardu), firma Sanofi. Tlak na veřejnost a úřady je enormní. Očkování proti HPV patří již ke standardnímu očkování v Rakousku, Itálii, Francii, Belgii, Lucembursku, Norsku a Švýcarsku. V Holandsku vyvíjí Sanofi Pasteur MSD ohromnou reklamní kampaň s masivním tlakem na lékaře a další instituce (AT 2007, 38). Také v Německu byl soukromými televizními společnostmi odvysílaný reklamní spot na Gardasil. Pouze španělská vláda zatím odolává "náhradě nákladů" způsobených propagací vakcíny proti HPV, protože její účinnost zatím nepovažuje za prokázanou. Jak oprávněná je tato skepse, ukazují níže popsané průzkumy.
Účinnost očkování proti HPV
V současnosti ještě stále probíhají čtyři výzkumy zaměřené na účinnost vakcíny proti HPV, jichž se účastnilo 21 000 sexuálně aktivních žen ve věku od 16 do 23 let. Polovina z nich byla očkovaná vakcínou proti HPV a druhá polovina dostala placebo. U žádné z účastnic studií se zatím neobjevily rakovinné změny. Gardasil je podle dosavadního vyhodnocení téměř stoprocentně účinný proti papilomavirům, které jsou v něm obsažené, a to za podmínky, že žena prozatím nebyla těmito viry "přirozeným způsobem" infikovaná. Tento způsob "stoprocentní účinnosti" je i hlavním argumentem kampaně za očkování. Pokud se však do vyhodnocování účinnosti zahrnou také infekce a dysplazie způsobené jinými typy HPV; klesá účinnost očkováni velmi razantně. Na základě vyhodnocení studií po čtyřech letech se zjistilo, že první tři roky po očkování klesl počet dysplazií druhého a třetího stupně (CIN II a III) o pouhých 17 procent (Future II 2007). Pokud bychom jako jediný relevantní ukazatel sledovali pouze CIN III (předstupeň rakoviny), nelze již účinnost vakcíny vůbec statisticky zjistit (AT 2007,38). To znamená, že očkování brání především nezhoubným buněčným změnám, které můžou zmizet i samy od sebe, ale selhává právě u důležité ochrany proti buněčným změnám vyššího stupně. Pro výrobce vakcíny je to katastrofální výsledek! V hlavním článku Nelil England Joumal of Medicine byla účinnost očkování označena jako "skromná" - užitečnost očkování lze tedy očekávat pouze při naplnění nejoptimističtějších prognóz (Sawaya 2007). Deutsche Arzteblatt komentoval účinnost vakcíny: "Mnozí lékaři budou zklamaní, protože si od 98-procentní efektivity proti infekcím papilomaviru 16 a 18 jistě slibovali mnohem vice". K tomu je potřeba přičíst i to, že nejvyšší podíl účinnosti vakcíny časem opadne právě u lehkých buněčných změn, které vzhledem k vysokému procentu spontánního vyléčení nevyžadují žádnou terapii (DA 2007). U žen, které jsou již infikované HPV; nelze očkováním prokázat žádný účinek. V jedné ze studií vzniklo dokonce podezření, že by očkování u žen, které jsou infikované HPV typu 16 a 18, mohlo naopak podnítit vývoj buněčných dysplasií (FDA 2006). Proto výrobce i příslušné úřady doporučují očkování před prvním pohlavním stykem. Francouzské ministerstvo zdravotnictví dokonce přemýšlí, jestli by nebylo dobré nechat před prvním očkováním zkontrolovat, jestli jsou dívky ještě panny. Klinické studie účinnosti u skupiny, které se to nejvíce týká, tj. u dívek před pubertou a během ní, nebyly doposud prováděné. Absencí těchto výzkumů obhajuje výrobce nízkou výpovědní hodnotou potvrzení protilátek v krvi u mladistvých, zjistitelnou řádově v několika měsících po očkování proti HPV. Doporučení STIKO, aby se proti HPV očkovaly všechny dívky před prvním pohlavním stykem, proto stojí na velmi vratkých základech a absolutně není podpořeno relevantními vědeckými důkazy. K nejistotě STIKO přispívají i její pozdější poznámky k očkování, které bylo očividně zavedeno předčasně:
"Protože se v tomto případě jedná o novou vakcínu, budeme při jejím používání v budoucnosti očekávat i další údaje, mezi jinými o době trvání imunity, o její účinnosti u mladých žen a účinnosti u žen, které jsou již nějakým typem HPV infikované. Také budeme očekávat údaje o účinnosti očkování u chlapců a mužů a účinnosti proti dalším druhům rakoviny, které souvisejí s HPV typem 16 a 18. Taktéž očekáváme možnou definici rizikových skupin populace. STIKO bude tyto nové informace vyžadovat a pokud to tyto nové údaje umožní, přizpůsobí doporučení očkovat těmto údajům." (EB 2007)
Údaje požadované STIKO by však přece měly být k dispozici DŘÍVE, než dojde k veřejnému doporučení očkovat celou polovinu dospívajícího obyvatelstva!
Nezodpovězené otázky účinnosti vakcín a doba jejich ochranného účinku
Invazivní onemocnění rakovinou nebyla zjištěna ani u očkované skupiny, ani u skupiny, která obdržela placebo. Pro reklamní tvrzení "Gardasil chrání před rakovinou" tedy zatím neexistuje žádný vědecký důkaz. Ochrana před mnoha typy papilomavirů, které nejsou obsaženy ve vakcínách, zřejmě není reálná. Podle dosavadních výsledků lze očekávat, že biologickou mezeru vzniklou očkováním postupně vyplní jiné typy papilomavirů a nastane jako v jiných podobných případech tzv. sérotypový replacement. Podle okolností může jít o papilomaviry s ještě méně "příjemnými" vlastnostmi, než mají typy 16 a 18. Již v průběhu dvou let po očkování bylo u pokusných osob možné prokázat replacement (AT 2006, Sawaya 2007). Zdá se, STIKO tyto údaje přehlédla, protože napsala: "Pro replacement jinými patogenními genotypy HPV po očkování proti typům 16 a 18 nebyly doposud nalezeny žádné důkazy." (ES 2007)
Celosvětově existuje velmi rozdílný výskyt různých typů HPV. Podle novějších výzkumů z USA se vysoce rizikové typy 16 a 18, na něž je očkovací látka zacílená, vyskytují pouze u malého procenta žen: typ 16 u 1,5 procenta a typ 18 u pouhých 0,8 procent (Dunne 2007). Podle studie účinnosti vakcíny byly navíc oba typy papilomavirů prokázané pouze u 44 procent buněčných změn a ne u 70 procent, z kterých se původně vycházelo (Future II 2007). Před zavedením tohoto velmi drahého očkování musely tehdejší zdravotní úřady objasnit, jestli lzc od očkování očekávat nějaký významný efekt (lTN 2006). O neinformovanosti německých úřadů napověděla sama STIKO výrokem:
"Údaje o séroprevalenci infekcí HPV (rozšíření určitého typu papilomaviru) nebo o prevalenci HPV-DNA (přítomnosti deoxyribonukleové kyseliny HPV) chybí v Německu u jakékoliv věkové skupiny." (ES 2007)
O trvanlivosti ochranného účinku očkování neexistují vzhledem ke krátkodobosti dosavadních studií žádné údaje. Dlouhodobý účinek je potřebný zejména kvůli tomu, že mladší ženy se s případnou infekcí lépe vypořádají než ženy starší. Pokud se díky přetrvávajícímu ochrannému účinku posune infekce do staršího věku, zvýší se pravděpodobnost chronické infekce a maligního (zhoubného) zvratu. Výpočty distributora očkovací látky, firmy Sanofi, odhadují účinek očkování u cca 50 procent očkovaných na minimálně dvanáct let (Fraser 2007). Dalším problémem také je, že infekce méně nebezpečnými Papilomavirovými typy 6 a 11, před kterými chrání očkování Gardasil (Silgardem), možná dokáže ochránit před napadením vysoce rizikovými typy papilomaviru a tím i před rakovinou (Gamett 2006). Proto na jednu stranu může vakcína Gardasil (Silgard) před rakovinou ochránit, na straně druhé však může její vznik podpořit (AT 200(1) Vakcína Cervarix, která je účinná pouze proti HPV typům 16 a 18 , může být podle tohoto aspektu vhodnější. Negativní dopad může mít propagace očkování proti HPV (stejně jako u očkování proti hepatitidě typu B) na bezpečný sex". Očkování proti nemocem, které se přenáší pohlavním stykem, zprostředkovává klamný pocit bezpečí a podpoří riskantnější sexuální chování. U očkovaných žen by také mohla poklesnout motivace k účasti na preventivních prohlídkách, přestože právě ty s velkou pravděpodobností působí preventivně na onemocnění rakovinou děložního čípku.
Problém nákladů
Problém omezených finančních zdrojů v sektoru zdravotnictví se dnes velmi otevřeně projevuje právě u očkování proti HPV. Očkování proti HPV zatíží německý systém zdravotnictví každoročně 200 miliony eur, pokud budou očkovaná všechna děvčata. To zvýší celkové výdaje zdravotních pojišťoven za léčiva o 0,8 procent. Tyto náklady se musí ušetřit v jiných oblastech. Pokud se ukáže, že je každých deset let zapotřebí přeočkování, náklady očkovacího programu se dále znásobí. Rolf Rosenbrock, profesor pro zdravotní politiku na Technické univerzitě v Berlíně a člen zastupitelstva ve zdravotnickém sektoru píše:
"Pokud si člověk položí - ze systémového hlediska silně omezenou otázku, kde a jak zajistit za cenu 200 milionů euro vhodnou prevenci proti rakovině, pak očkování proti HPV nemá vůbec dobrou pozici. Nabízí se mnohá jiná řešení, například plošně i kvalitativně zlepšit podmínky pro včasné rozpoznání cervikálního karcinomu, kterými lze teoreticky zabránit až 90 procentům případů. Toto by určitě nestálo 200 milionů euro a zbytek peněz by bylo možné investovat do přidružených sociálních projektů v určitých místech, například exponovaných městských čtvrtích nebo školách. Představovalo by to rozumný stupeň racionálního uvažování, který zdravotní politika zpravidla nemá. Proti koalici složené z farmaceutického průmyslu a lékařů podporujících očkování, která představuje velkou masu očkovacích sympatizantů, nemají však koncepty tohoto druhu zpravidla žádnou šanci."
Heinz Harald Abholz, vedoucí oddělení všeobecné medicíny na Univerzitě v Düsseldorfu, píše: "Tady zdá se, jde o něco úplně jiného, co vedlo k nezvykle rychlému schválení při extrémně špatně publikovaných studijních podkladech. Tady je jednoznačně vidět, že jde o prodej nové a velmi drahé očkovací látky..." (Abholz 2007). Ještě mnoho otevřených diskuzí proběhne, než přijde snaha očkování proti HPV v Německu podložit rozsáhlými nezávislými studiemi, ve kterých by byla průběžně aktivně dokumentovaná a vyhodnocovaná účinnost vakcín i možné nežádoucí účinky - a to vše ve srovnáni se skupinou neočkovaných žen. Podobný program však není v sou časnosti v plánu ani v USA, ani v Evropě.
Nežádoucí reakce na očkování proti H PV
Gardasil (Silgard) způsoboval během studií o účinnosti velmi často nežádoucí reakce v místě vpichu: bolest (84 procent), otok a začervenání (25 procent) a svědění (3 procenta). U 8 procent postižených byly reakce vyhodnoceny jako závažné. U 10 procent očkovaných se objevila horečka. V souvislosti s očkováním byly kromě alergických reakcí (kopřivka, astma) vysledované i autoimunitní poruchy: ve skupině očkovaných došlo třikrát častěji k zánětu kloubů a revmatickým onemocněním než v placebo skupině. Pěti ženám, které byly nevědomky očkovány během prvních týdnů těhotenství, se narodily dětii s anomáliemi (CBER 2006). Tyto případy STIKO ve své zprávě o očkování proti HPV úplně ignorovala:
"Údaje o použití Gardasilu v těhotenství, které máme k dispozici, nezavdávají žádný podnět k obavám o jeho bezpečnosti," (ES 2007)
V rámci amerického ohlašovacího systému V AERS bylo mezi červencem 2006 a říjnem 2007 hlášeno 3461 případů nežádoucích reakci po podání Gardasilu, mezi nimi i mnoho vážných komplikací: silné bolesti hlavy, bolesti kloubů, nevolnost, dočasná ztráta zraku, poruchy řeči, kolaps, poruchy čití, ochrnutí lícního nervu, syndrom Guillain Barrého a záchvaty křečí (JW 2007). Jedenáct mladých žen zemřelo v přímé návaznosti na očkování. U 33 ze 37 žen, které byly náhodně očkovány během těhotenství, došlo ke komplikacím (potrat, anomálie u dětí). U děvčat mezi devíti a šestnácti lety, tedy v hlavní cílové skupině očkovacího programu, neexistují žádné systematické studie o očkování proti HPV. To vedlo jednu z hlavních výzkumních pracovnic v této oblasti, Diane Harper, k výroku, že i nežádoucí účinky očkování jsou důležitým tématem (WND 2007). Podle jejího názoru by mělo být prozatím očkování vyhrazeno ženám starším osmnácti let, které prokazatelně nejsou infikované HPV 16 a 18. Oproti ní se STIKO ve zdůvodnění svého doporučení očkovat dívky před pubertou zmohlo pouze na lapidární výrok: "Závažné reakce, které by mohly být připisovány testované očkovací látce, nebyly zatím zjištěné." (ES 2007)
Shrnutí
3/ Anita Peteková se zabývá problematikou očkování, na přednášce řekla:
...existujú geneticky vyrobené vakcíny. Principiálne môžete vychádzať z toho, že keď sa dnes vyvinie nejaká vakcína bude vyrábaná zásadne už iba geneticky. Aj to nové očkovanie proti HPV, očkovanie proti rakovine krčka maternice je vyrobené genetickým inžinierstvom. Čiže odteraz už nebudú existovať vakcíny vyrobené iným spôsobom. Náš farmaceutický priemysel je toho názoru, že geneticky to dokáže celé lepšie riadiť, lepšie zvládnuť vakcína je vraj "čistejšia". Vec sa má tak, že používaním tejto genetickej techniky náš farmaceutický priemysel vôbec netuší, čo robí. My nevieme, čo sa v nás deje, ale čo je horšie, ani farmaceutický priemysel a vedci netušia, čo tým robia. A škodu, ktorá sa tu spôsobuje, pretože tu sa skutočne spôsobuje škoda, to budeme počas tohto dňa počuť ešte viackrát, škodu, ktorá sa teraz spôsobuje, tú dnes nevidíme na teraz očkovaných deťoch, alebo na vás, kto sa dnes necháte očkovať. Túto škodu zdedí ďalšia a potom ďalšia a ďalšia generácia. A táto škoda bude až vtedy taká veľká, až vtedy bude zistiteľná, keď pre nás už nebude návratu. A celé to možno nazvať biologickou katastrofou. Takto sa vyrába například očkovanie proti hepatitíde typu B, vyrába sa čisto geneticky od roku 1985-1986 existujú už iba geneticky vyrobené vakcíny, potom HPV, to je takzvané očkovanie proti rakovine krčka maternice časť očkovaní proti besnote sa tiež takto vyrába a 99 percent všetkých očkovacích látok na zaočkovanie zvierat. U očkovaní pre zvieratá sa postupuje ešte bezstarostnejšie, sú tam aj látky, ktoré sú u ľudí zakázané už celé generácie, a u zvierat, božemôj, tie sa stále nedokážu brániť, do tých sa smie natlačiť všetko čo momentálne existuje.
4/ Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc „Smrtelné případy klasické epidemie záškrtu nebo spalniček jsou extrémní raritou. Nebezpečí epidemií upadlo v zapomnění a naopak se na programu dne ocitly problémy, které očkování způsobuje," říká německý dětský lékař Martin Hirte ve své knize o očkování. „Existuje i velká skupina vědců, kteří poukazují na to, čím mohou být vakcíny nebezpečné," upozorňuje profesorka Anna Strunecká, která se k problematice očkování dostala přes autismus. „Bohužel očkování dětí v průmyslově vyspělých zemích a také nedávná kampaň za očkování proti prasečí chřipce jsou přesvědčivým důkazem, že i v této životně důležité oblasti vítězí lobbování, korupce, zájmy zisku a peněz," říká profesorka. „Na veřejnost se dostávají fakta, že těmito nešvary jsou zasažené nejrůznější zdravotnické instituce jednotlivých států i jejich vlády," konstatuje. A neprůhledné kroky ze strany ministerstva zdravotnictví dávají prostor ke spekulacím, že tomu v České republice není jinak.
Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. působila mnoho let na Přírodovědecké fakultě UK v oboru fyziologie a vývojové biologie. Je členkou mnoha mezinárodních odborných společností. Zabývala se dlouhodobě mechanismy vzniku patofyziologických změn u hematologických onemocnění, schizofrenie, Alzheimerovy nemoci a autismu.
Politici navrhují, aby rodiče dívek ve věku 13 až 14 let nemuseli platit za vakcínu, která by je měla ochránit před viry, jež vyvolávají rakovinu děložního čípku. Fyzioložkaprof. RNDr. Anna Strunecká DrSc., upozorňuje, že vakcínu Gardasil, na evropském trhu dostupnou pod názvem Silgard, považují američtí experti za nejnebezpečnější vakcínu, kterou se dnes očkuje. Totéž platí o vakcíně Cervarix. Paní profesorko, jak se liší vakcíny Silgard a Cervarix? Gardasil/Silgard obsahuje neinfekční virové částice čtyř hlavních typů lidského papiloma viru (HPV). Dva z nich mohou být původci zhoubných nádorů děložního čípku, druhé dva způsobují bradavice na pohlavním ústrojí, takzvaná kondylomata. Cervarix obsahuje pouze dva typy HPV, nechrání tedy před vznikem kondylomat. Obě vakcíny obsahují značné množství hliníku, který může také vyvolávat různé nežádoucí účinky. Aktuálně: Dívky ve třinácti by měly dostat očkování proti rakovině zdarmaUvádí se, že existuje dalších sto dvacet kmenů HPV. Jak tedy mohou tyto vakcíny dostatečně ochránit dívky před rakovinou? V tom je právě problém. Oponenti této vakcinace připomínají, že při potlačení účinků některých virů se jiné se stejnými patologickými důsledky stávají agresivnější a že i očkované ženy do tří let onemocněly jinými typy nádorů děložního čípku. Ostatně, v příbalových letácích všech těchto vakcín se píše, že očkování nechrání před všemi typy rakoviny děložního čípku a nechrání všechny očkované. V současné době není ani známá doba trvání ochrany po očkování. Navíc nikdo dosud jednoznačně neprokázal, že HPV je určujícím faktorem pro vývoj karcinomu, protože většina žen je sice nakažená, avšak zároveň nemá rakovinu děložního čípku. K tématu: HPV souvisí se sexem, týká se proto žen i mužůO vedlejších účincích vakcín se nehovoří? Neurologové nalezli 69 případů výskytu Guillainova-Barrého syndromu (GBS) po očkování Gardasilem v letech 2006 až 2009. To je velice těžké onemocnění, které postihuje periferní nervy a projevuje se omezením až ztrátou pohyblivosti, necitlivostí v nohách, změnami ve smyslovém vnímání a celkovou slabostí. Počátek tohoto onemocnění nastává šest týdnů po očkování. Jeho původcem je hliník z vakcín, který je i „tvůrcem“ amyotrofní laterální sklerózy (ALS), dalšího vážného onemocnění, objevujícího se u očkovaných dívek. V USA je populární internetový program pro oznamování vedlejších účinků vakcín (VAERS). Lékaři nemají povinnost podávat do tohoto systému hlášení, a tak se odhaduje, že tam svoje potíže uvede pouze asi deset procent postižených pacientů. Jako další nežádoucí účinky Gardasilu vedle GBS a ALS jsou hlášeny tromboembólie, autoimunitní poruchy, záněty slinivky břišní, anafylaktický šok, zánět míchy, poruchy hybnosti a dokonce úmrtí. Další poukazují na ztrátu vědomí, paralýzu, křeče, otoky, bolesti na hrudi, problémy s dechem, nepravidelnosti srdeční činnosti, selhání ledvin, vyrážky, narušení menstruačního cyklu či trvalé zvracení. Celkem se na seznamu VAERS objevuje 21 292 případů vedlejších účinků vakcíny Gardasil. Do začátku letošního roku zemřelo v USA po očkování 93 dívek, jeden chlapec a tři kojenci, jejichž kojící matky byly očkovány Gardasilem. Jaký je ale skutečný výskyt vedlejších účinků? Dr. David Kessler, bývalý ředitel FDA (Food and Drug Administration) řekl: „Hlásí se pouhé jedno procento vedlejších účinků.“ FDA přiznává, že devadesát procent lékařů vedlejší účinky vakcín raději nehlásí. Tajná zpráva Connaught Laboratories, amerického výrobce vakcín, uvádí, že skutečný počet příhod nežádoucích účinků je padesátkrát vyšší než je počet hlášení ve vládním VAERSu. Veřejnost se o nich ale nedozví. Moji kolegové z USA, kteří se zabývají problematikou očkování, odhadují, že postižených dívek a žen po očkování Gardasilem jsou miliony. Lze tak obrovskému číslu vůbec věřit?
Když v Americe dávají rodiče svoje dítě očkovat, zaplatí požadovaný poplatek za vakcínu svému lékaři. Část těchto peněz jde do fondu pro kompenzaci v případě poškození dítěte v důsledku očkování. Jen v letech 2006 až 2009 byla vyplacena více než miliarda dolarů pro tisíce poškozených a za stovky úmrtí po očkování. Jsou tedy opravdu vakcíny zcela bezpečné a jejich vedlejší účinky minimální? Velmi výmluvná je zkušenost z postlicenčního testu účinků vakcíny Gardasil v Indii, který sponzorovali výrobci – Merck a GlaxoSmithKline. Protože šest očkovaných děvčat ve věku 10 až 14 let zemřelo a objevilo se 120 různých vážných zdravotních potíží od bolestí hlavy, poškození žaludku, epilepsie a poruch menstruačního cyklu, rozhodla se vláda Indie pokračování klinických testů s Gardasilem v jejich zemi zakázat. Faktem tak zůstává, že studie účinků těchto vakcín u dívek mladších než 16 let nebyla dosud nikde provedená.
Přečtěte si: Ze zdravotnictví se stal velký byznys, říká MUDr. Jan HnízdilJako nový tah farmaceutických firem se objevilo doporučení očkovat Gardasilem chlapce školního věku. Dokonce i lékaři v České republice jim nabízejí očkování na ochranu té části těla, kterou nemají! Jak toto doporučení vysvětlují? Chlapci by prý mohli onemocnět rakovinou hrdla po orálním styku s dívkou, která je infikována HPV. Vakcína má také sloužit jako ochrana před genitálními bradavicemi u chlapců a mužů ve věku 9 až 26 let. Muži prý vakcínu dobře snášejí. Jako vedlejší účinky jsou uváděny pouze mdloby, horečky, nevolnosti a bolesti hlavy. Názorným a smutným příkladem je však příběh sourozenců z Floridy, který se objevil v tisku na konci roku 2010. Když měla jít patnáctiletá Daniela na druhou injekci Gardasilu, rozhodli se rodiče, že dají očkovat i jejího bratra, sedmnáctiletého Chada. Oba sourozenci byli naprosto zdraví studenti střední školy. Daniela dostala tři týdny po očkování velký epileptický záchvat. Lékaři se nejdříve domnívali, že dívka se předávkovala nějakou drogou. Protože si při pádu poranila obličej, obviňovali otce, že dívku bil. Později se objevil záchvat i u syna. Ačkoliv vyděšená matka upozorňovala lékaře, že to může být reakce na vakcinaci Gardasilem, ti nechtěli uvěřit, že chlapec toto očkování, určené přece pro dívky, dostal. Bohužel, Chadovi se záchvaty opakují a lékaři mu diagnostikovali epilepsii. Kromě toho trpí bolestmi ramen, průjmem a zažívacími potížemi. Zatímco Daniela se jakž takž uzdravila, ze zdravého Chada se stala troska. K tématu: Očkovat nebo neočkovat proti rakovině děložního čípku?Co místo očkování? Bohužel Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem karcinomu děložního hrdla. Internetové zdroje uvádějí 20 až 22 žen na sto tisíc žen. Významnou prevencí je tzv. Pap screening – histologické vyšetřování stěrů z děložního hrdla, které by měly pravidelně absolvovat ženy ve věku 25 až 60 let. Při včasném zachycení změn je možné rozvoji nemoci zabránit malým chirurgickým zákrokem. Takže neočkovat? Přes proklamované preventivní účinky Gardasilu/Silgardu a Cervarixu jsou nežádoucí účinky tak vážné, že by se neměly přehlížet ani zatajovat, byť se oficiálně interpretují minimálně. Každá matka, která se rozhoduje o očkování své dcery (nebo syna) s úmyslem ochránit jejich zdraví, by měla být informována o možných komplikacích. Velmi důležitý je i poznatek, že po očkování Gardasilem dochází často k mdlobám a k poranění různých částí těla po pádu, ke zlomeninám a modřinám. Proto se doporučuje sledovat očkované osoby nejméně 15 minut (raději déle) bezprostředně po očkování. Je smutné, že představitelé a mluvčí zdravotnického establishmentu i naši poslanci tyto skutečnosti neznají nebo je vědomě přehlížejí a svým doporučením vystavují generaci dívek i chlapců působení stále ještě nedostatečně vyzkoušených vakcín. A moje osobní doporučení? Pokud milujete svoje děti, naučte je včas bezpečnému sexu a hygieně, veďte dívky k pravidelným prohlídkám u gynekologa, ale nedávejte je očkovat ani Silgardem ani Cervarixem.
5/
Dr. Ryke Geerd Hamer objevil přírodní zákonitosti průběhu všech onemocnění. Bylo to před 25 lety, kdy sám, jakožto vedoucí lékař onkologické kliniky v Bavorsku, onemocněl rakovinou. Napadly ho jisté souvislosti, na jejichž základě se následovně sám uzdravil. Zkoumal pak u svých pacientů, jestli to u nich je také tak, a bylo. Když zveřejnil svou vědeckou práci o původu a léčení rakoviny, kdy je úmrtnost na rakovinu maximálně 5%, byl z kliniky vyhozen.
„Že jsem novou medicínu přejmenoval na Germánskou novou medicínu, mělo jen ten důvod, že se mezitím asi 15 směrů tzv. alternativních terapií také nazvalo novou medicínou, neboť to jméno nemohlo být chráněno. Musel jsem tedy najít nové jméno. A protože tato medicína byla objevena v Germánii, národu básníků a myslitelů, muzikantů, vynálezců a objevitelů, který je k tomu matkou skoro všech evropských jazyků, nazval jsem ji germánskou novou medicínou“. …“Zdá se, že u odborné veřejnosti vůbec nejde o to, rakovinu léčit... Jinak by se GNM musela už dvacet let vyučovat na všech lékařských fakultách a milióny lidí by nemusely zbytečně umírat...“ Ryke Geerd Hamer
Když se Dr. Hamer snažil dosáhnout, aby jeho poznatky byly podrobeny vědeckému prověření a přezkoušení, setkal se s odporem a nevraživostí. Došlo k mnoha pokusům zbavit se ho - zavřít ho na psychiatrii, uvěznit …. Z jednoho prostého důvodu: neustále naléhal, aby jeho poznatky byly vědecky přezkoumány. Tomu se však odpovídající instance bránily a ačkoliv bylo již před lety toto přezkoušení soudně nařízeno, dodnes k němu v Německu nedošlo. V září 1998 bylo demonstrováno a úředně ověřeno na univerzitě v Trnavě (Slovensko). Nicméně se odpůrcům Nové medicíny nepodařilo doložit jediný případ, v němž by poznatky GNM nesouhlasily.
Informujte se, dokud jste zdraví. Terapie v GNM vyžaduje zdravý lidský rozum. Terapie u rakoviny stejně jako jiných tzv. onemocnění (jimiž se tady a nyní nemůžeme podrobněji zabývat) spočívá nejprve v tom, zbavit pacienta panického strachu a vysvětlit mu souvislosti, které již většinou pocítil.Odlišuje se tak diametrálně od dosavadní terapie tzv. školní medicíny. „Tyto poznatky už existují od roku 1981. Masivně se však potlačují. Neboť kdyby se podle těchto poznatků lékařsky jednalo, byly by prázdné nemocnice, prázdné psychiatrie, stejně jako ohromný výpadek zisku a mnoho nezaměstnaných ve všech povoláních, patřících k lékařsky-průmyslovému komplexu. Tyto biologické zákonitosti nalezl Dr. Hamer empiricky. Byly jím doposud dokumentovány na přinejmenším 20.000 případech a bez výjimky potvrzeny. Dají se přezkoušet všude, kdykoliv a na každém libovolném pacientovi!“ (Christian Joswig) Dr. Hamer píše v předmluvě ke své knize: „Dnem i nocí přemítám o tom, jak vám pomoci proti našim vládcům, kteří se vší mocí zasazují o to, aby udrželi rakovinu jako ‚nemoc, na niž se povinně umírá‘“...
* GNM popisuje exaktně lékařsko-biologické souvislosti živého organismu, jednotu psychiky, mozku a orgánu. * Germánská nová medicína není medicína postavená na hypotézách, nýbrž je založená na 5 biologických přírodních zákonech a je bez výjimky precizně dokazatelná na třech úrovních: psychika, mozek, orgán. Zeptáme li se pacienta na jeho konflikt, pak máme psychologickou rovinu. Uděláme li počítačový snímek mozku, pak máme rovinu mozku. A na orgánu to můžeme také zjistit- např. jako ochrnutí, neurodermitis, diabetes atd. To fascinující v GNM je, že můžeme hned nejenom zjistit druh biologického konfliktu resp. obsah konfliktu z CT mozku, nebo který orgán je postižen, zda dochází k reprodukci nebo odumírání buněk, ale můžeme také kriminalisticky odhalit, zda jsou konflikty v konfliktně aktivní fázi nebo jsou již v uzdravovací fázi (fáze viz bod 2). * Vychází z toho, že nemoc je odstartována v psychice, konfliktím zážitkem, šokem. Vyléčení spočívá v nalezení příčiny a řešení konfliktu, tady se často jde do tohoto vysoce akutního, dramatického, izolujícího konfliktu, který člověka přistihl v nečekaný okamžik (1. přírodní zákon). Bez vyřešení konfliktu nemůže nastat žádná fáze léčení (2. přírodní zákon). Tady je předpokladem léčení, že člověk pozná příčinu a také ji pojmenuje – konsekventním, důsledným a logicky vyplývajícím způsobem! GNM je věda a velmi precizní. * GNM se zásadně liší ode všech dosavadních lékařských směrů, obzvláště od tzv. školní medicíny, stojí zcela v protikladu. Tzv. moderní medicína se dívá na nemoci jako na zlé nepřátele, namířené proti člověku, podobně jako se dívá na bakterie, viry, aj. Rakovina je podle školní medicíny zdivočelá buňka, která se bezhlavě množí a zkouší zničit organismus, nejdříve tím, že zničí imunitní systém, poté celý organismus „sežere“. Biologicky je to vražedný příběh beze smyslu a porozumění. Když už je náš mozek počítačovým centrem v našem organismu, potom je tu také na všechno, co se v těle děje. Nedávalo by smysl představovat si, že by se některé procesy v těle mohly dít mimo náš „počítač“. Pacienti, co ještě nebyli léčeni, mají s pomocí GNM velkou šanci se znovu uzdravit.
* GNM je založena na 5 empiricky nalezených biologických přírodních zákonech, přičemž ji lze aplikovat na každý jednotlivý případ nemoci (= smysluplného biologického zvláštního programu) u lidí a savců v přísně přírodovědeckém smyslu - tedy i na naše tzv. „zubní nemoci“.
Měli bychom proto na základě GNM a jejich nových poznatků přemýšlet: Je vůbec potřeba nějak zasahovat? Co by bylo smysluplné? Co již nemusíme dělat?
Pět přírodních zákonů:
1/ Onemocnění, podle terminologie GNM se nazývá výstižněji smysluplný biologický zvláštní program (SBS je zkratka v němčině), čili nemoc = SBS. Takový zvláštní program má smysl dát člověku v situaci, kterou po konfliktním zážitku nedokáže zvládnout, další šanci k přežití a řešení konfliktu. Tyto prastaré zvláštní programy, pocházející z vývojových dějin živočichů a jsou dány u každého, tedy i u zvířat. Představují biologickou zákonitost. Je zhruba 500 takových programů, rozuměj nemocí. Vzniká v momentu a) nějakého těžkého b) vysoce akutního c) dramatického d) izolujícího (není to s kým probrat) konfliktního zážitku Musí být splněny všechny uvedené předpoklady To znamená, že vegetativní nervový systém se v momentě přeladí z normálního rytmu den/noc na trvalou sympatikotonii neboli na trvalou stresovou fázi, kdy pacient přemýšlí ve dne v noci neustále jen o svém konfliktu, v noci nemůže spát, nemá chuť k jídlu, ubývá na váze, takříkajíc „běží na plné obrátky“, a tím začínají změny na příslušném orgánu. Vzniká v okamžiku konfliktu současně na třech úrovních: PSYCHIKA – MOZEK – ORGÁN. Konflikt nebo šok může být pro dotyčnou osobu např. ztráta dítěte, partnera, rodičů, práce či domova. Jiným druhem konfliktu může být, když nemůžeme něco zkousnout, něco strávit, když jsme utrpěli ztrátu sebeúcty nebo zažili narušení vlastního revíru a podobně.
V momentě konfliktu se zaznamenají všechny jeho okolnosti, ovšem bez toho, že by si toho byl dotyčný vědom. Pamatuje si tóny nebo zvuky, pachy, pocity všeho druhu, chuťové vjemy; dá se říci, že individuum si tyto vjemy pamatuje - otiskne prakticky na celý život Tyto okolnosti jsou pak později spouštěčem, kolejnicemi vedoucími k uloženému konfliktu. Například mohou být původní příčinou alergie. Jeden profesor alergologie to poté, co to pochopil, takto ležérně popsal: „Když utrpíš biologický konflikt z odloučení, a právě při loučení kolem běží kráva, získáš nakonec ‚alergii na krávy‘. Nebo když ses právě zakousl do pomeranče, získáš pak ‚alergii na pomeranče‘.“ Pokud totiž později nastanou doprovodné okolnosti původního konfliktu, může se celý konflikt vrátit jako recidiva. Je vidět, jak je důležité vrátit se vždy k prapůvodní příčině, abychom si přesně uvědomili, zpřítomnili tu situaci, která tenkrát během jedné sekundy vedla k otisku, snímku, zaznamenání v mozku, orgánu i v psychice.
2/ Každé onemocnění - SBS prochází dvěma fázemi. * První fázi onemocnění nazýváme konflikt-aktivní : člověk na tu událost či konflikt stále myslí, nemůže kvůli tomu usnout, má studené končetiny. Tato fáze se nazývá též sympatikotonní, neboť je aktivována ta část nervového systému, která se odborně nazývá sympatikus. Tato část je aktivní v akci, v ohrožení, při stresu. * Druhá fáze onemocnění se nazývá léčebnou nebo také post-konfliktní, tedy po ukončení, vyřešení konfliktu, pokud k němu vůbec dojde. Pokud se však nedaří konflikt řešit, zůstává onemocnění jednofázové, t.zn. že individuum zůstává ve fázi aktivního konfliktu, ve studené fázi, stále více hubne a konečně může i zemřít na vysílení nebo na kachexii. To, co se v těle během konfliktní fáze pokazilo, se v této léčebné fázi opravuje. Tato fáze se vyznačuje únavou, zvýšením teploty, bolestmi hlavy, zánětlivými procesy. Teprve v této druhé fázi je člověku nevolno a cítí se nemocný a jde k lékaři. Ale to už si tělo žádá pouze klid a hlavně žádnou paniku. Školní klasická medicína dvoufázovost nemoci nezná a proto může z jedné konfliktní situace usuzovat na dvě nemoci bez vzájemné souvislosti, i když se v podstatě jedná o studenou a horkou fázi nemoci jedné.
Po ukončení léčebného procesu je člověk opět v normálu, zdráv, ba dokonce zdravější než před začátkem konfliktu, neboť tělo se poučilo – např. po zaplnění děr po kostní rakovině je kostní tkán hustější a pevnější než před tím – čímž chce organismus zabezpečit, že se něco podobného v budoucnu již nestane.
3/ Každá nemoc je řízená z mozku. Každý orgán a dokonce každá buňka má své relé (spínač) v mozku. Dr. Hamer tuto mapu mozku objevil. V okamžiku začátku konfliktu se objeví v mozku typické kruhy, vypadající jakoby hodil do vody kámen. Tyto kruhy jsou vidět ihned po začátku konfliktu. Podle umístění v mozku lze přesně určit jaká situace nemoc spustila, dále orgán, na kterém se tento konflikt projeví. Snímky mozku se dělají pomocí magnetické resonance (CT). Na CCT lze vidět, jestli je konflikt aktivní nebo se nachází ve fázi hojení nebo je zcela zhojený. To znamená, že můžeme přesně poznat, jaký druh biologického konfliktu pacient v okamžiku šoku utrpěl, který orgán je postižený, a také, jestli se jedná o bujení (nárůst počtu buněk) nebo o ubývání buněk. A dá se určit další průběh.
* Tělo člověka se v mateřském těle vyvíjí ze třech původních zárodečních plátků, zvané entoderm, mesoderm a ektoderm. Z těchto zárodečních plátků se pak vyvíjejí všechny orgány. Pro GNM je důležité, že v konflikt-aktivní fázi reagují orgány dvojím způsobem, podle toho, do které skupiny podle zárodečných plátků patří: 1. orgány vznikající z entodermu a část orgánů vznikajících z mezodermu tvoří v konflikt-aktivní fázi výrůstky, nádory, zvětšují se. 2. orgány vznikající z ektodermu a část orgánů vznikajících z mesodermu v konflit-aktivní fázi zmenšují svoji substanci, tzn. vznikají díry a svrasklost orgánů, popř. se snižuje jejich funkčnost.
4/ Mikrobi neblokují naše vyléčení ani nejsou našimi protivníky. (Pokud nejde o uměle v laboratořích sestrojené) Naopak optimalizují léčbu. Vždy, když máme v těle přítomny mikroby a baktérie, tak už se léčíme.V léčebné fázi se v prvním případě (viz bod 3) za pomoci zánětů narostlá tkáň odbourává, k čemuž nám slouží bakterie. Ve druhém případě se tkáň, která ubyla rekonstruuje, nově vystavuje, k čemuž nám slouží jiné bakterie a viry. Přesněji řečeno, každý druh konfliktu s příslušným postiženým orgánem používá své typické, k léčení potřebné mikroorganismy. Mikrobi, na které stále nazíráme jako na „zlé nepřátele“, jako na zástup „virulentních protivníků“, kteří nás chtějí zničit, a které jsme proto museli pokud možno vyhubit, se nyní představují jako naši nejlepší přátelé, pomocníci, něco jako dobří popeláři a restaurátoři našeho organismu. Pracují zcela řádně a udatně pouze tehdy, když jim k tomu náš organismus dá výslovný povel z našeho mozku, totiž vždy přesně na začátku léčivé fáze, kdy se náš organismus přelaďuje z trvalé sympatikotonie na trvalou léčivou vagotonii.
Pasteur: „Mikroby způsobují onemocnění! Béchamp: „Onemocnění způsobuje (vytváří) mikroby! Antoine Béchamp se narodil ve vesnici Bassing v kraji Moselle na severovýchodě Francie. Už od dětství byl velmi zvídavý a zajímal se o přírodu. Jeho nejvýznamnějším výzkumem bylo desetileté zkoumání malých kulových zrníček uvnitř buněk, které pojmenoval mikrozymy. Zjistil, že tato zrníčka hrají důležitou roli v kvasných procesech a při vzniku nemocí. Roku 1866 posílá výsledky svého bádání na Francouzkou akademii věd. Zde se k nim dostává Louis Pasteur a potom na jejich základě sestaví vlastní teorii, kterou nakonec prosadí. Ne příliš společenský a ostýchavý Béchamp se tak dostává do Pasteurova stínu. Od té doby, co prosadil svou teorii Pasteur, lidstvo věří, že za naše nemoci můžou mikroby. Je na tom postavena celá medicína. Na základě poznatků Germánské nové medicíny už dnes víme, že pravdu měl Béchamp. Pozor: pokud podáváním antibiotik a jiných léků nebo očkováním dojde ke zmutování virů, mohou již tyto způsobit nemoc, protože tělo na ně není přirozeně adaptováno.
Sliznica krčka maternice Riadiace centrum: kortex, mozgová kôra veľkého mozgu, ľavá časť revírnej zóny Vonkajšia citlivostná schéma Biologická funkcia: otvor do maternice
Typológia konfliktu: konflikt z odlúčenia, oddelenia, odmietnutia
Žena praváčka: prvotný revírny, genitálny konflikt
Žena ľaváčka: sekundárny, terciálny revírny, genitálny konflikt alebo v dôsledku hormonálneho vychýlenia praváčky- pohlavie, hormonálny stav určujúci
Emocionálna náplň konfliktu: sexuálna frustrácia, sexuálne odmietnutie, Vyhodil opustil ma manžel. Nechcem sa vydávať, nemôžeme sa zosobášiť, nechce dieťa odomňa, nechce so mnou pohlavný styk, podviedli ma, znásilnili ma, som vystavená sexuálnemu obťažovaniu, nechcem sa starať o záležitosti zosnulého manžela
Symptómy v konflikt-aktívnej fáze: vredovosť, menštruácia sa neudeje, nedozrenie vajíčka, frigidita, neplodnosť, zníženie ženských hormónov, dočasná mužská optika
Názov ochorenia: amenorrhoe, rana na krčku, necitlivosť, zriedka si to všimnú
Symptómy v post-konfliktnej fáze: znovuobnova, opuch sprevádzaný krvácaním, precitlivelosť, bolesti
Názov ochorenia: rakovina krčka maternice sprevádzaná prítomnosťou HPV vírusu, ktorý sa podiela na obnove tkaniva, menštruácia sa navráti
Biologické posolstvo-zmysel “ochorenia”: rozšírenie krčka maternice, aby sa mechanicky pomohlo k “osvojeniu” si mužského pohlavného orgánu
V prípade, že žena, ktorá nie je na antikoncepčných pilulkách a utrpí sexuálno- frustrujúci konflikt a následne si dá antikoncepčnú pilulku, z dôvodu hormonálneho vychýlenia, zmužnenie ženy - daný konflikt už tak citovo neprežíva - sa aktívny konflikt dostane mechanicky do liečebnej, hojivej fázy, kde sa nekróza za pomoci HPV vírusu zaceluje a tkanivo obnovuje. Pri zmenách na krčku maternice sa pararelne uskutoňuje i tzv. špeciálny biologický program srdcovej koronárnej žily, keďže ich riadiace centrá sú v mozgu bezprostredne vedľa seba.
|
