Dr. Ryke Geerd Hamer objevil přírodní zákonitosti průběhu všech onemocnění. Bylo to před 25 lety, kdy sám, jakožto vedoucí lékař onkologické kliniky v Bavorsku, onemocněl rakovinou. Napadly ho jisté souvislosti, na jejichž základě se následovně sám uzdravil. Zkoumal pak u svých pacientů, jestli to u nich je také tak, a bylo. Když zveřejnil svou vědeckou práci o původu a léčení rakoviny, kdy je úmrtnost na rakovinu maximálně 5%, byl z kliniky vyhozen.

Germánská nová medicína (GNM)

  „Že jsem novou medicínu přejmenoval na Germánskou novou medicínu, mělo jen ten důvod, že se mezitím asi 15 směrů tzv. alternativních terapií také nazvalo novou medicínou, neboť to jméno nemohlo být chráněno. Musel jsem tedy najít nové jméno. A protože tato medicína byla objevena v Germánii, národu básníků a myslitelů, muzikantů, vynálezců a objevitelů, který je k tomu matkou skoro všech evropských jazyků, nazval jsem ji germánskou novou medicínou“. …“Zdá se, že u odborné veřejnosti vůbec nejde o to, rakovinu léčit... Jinak by se GNM musela už dvacet let vyučovat na všech lékařských fakultách a milióny lidí by nemusely zbytečně umírat...“              Ryke Geerd Hamer

Když se Dr. Hamer snažil dosáhnout, aby jeho poznatky byly podrobeny vědeckému prověření a přezkoušení, setkal se s odporem a nevraživostí. Došlo k mnoha pokusům zbavit se ho - zavřít ho na psychiatrii, uvěznit …. Z jednoho prostého důvodu: neustále naléhal, aby jeho poznatky byly vědecky přezkoumány. Tomu se však odpovídající instance bránily a ačkoliv bylo již před lety toto přezkoušení soudně nařízeno, dodnes k němu v Německu nedošlo. V září 1998 bylo demonstrováno a úředně ověřeno na univerzitě v Trnavě (Slovensko). Nicméně se odpůrcům Nové medicíny nepodařilo doložit jediný případ, v němž  by poznatky GNM nesouhlasily.

Informujte se, dokud jste zdraví.

Terapie v GNM vyžaduje zdravý lidský rozum. Terapie u rakoviny stejně jako jiných tzv. onemocnění (jimiž se tady a nyní nemůžeme podrobněji zabývat) spočívá nejprve v tom, zbavit pacienta panického strachu a vysvětlit mu souvislosti, které již většinou pocítil.Odlišuje se tak diametrálně od dosavadní terapie tzv. školní medicíny.

„Tyto poznatky už existují od roku 1981. Masivně se však potlačují. Neboť kdyby se podle těchto poznatků lékařsky jednalo, byly by prázdné nemocnice, prázdné psychiatrie, stejně jako ohromný výpadek zisku a mnoho nezaměstnaných ve všech povoláních, patřících k lékařsky-průmyslovému komplexu. Tyto biologické zákonitosti nalezl Dr. Hamer empiricky. Byly jím doposud dokumentovány na přinejmenším 20.000 případech a bez výjimky potvrzeny. Dají se přezkoušet všude, kdykoliv a na každém libovolném pacientovi!“ (Christian Joswig)

Dr. Hamer píše v předmluvě ke své knize: „Dnem i nocí přemítám o tom, jak vám pomoci proti našim vládcům, kteří se vší mocí zasazují o to, aby udrželi rakovinu jako ‚nemoc, na niž se povinně umírá‘“...

* GNM popisuje exaktně lékařsko-biologické souvislosti živého organismu, jednotu psychiky, mozku a orgánu.

* Germánská nová medicína není medicína postavená na hypotézách, nýbrž je založená na 5 biologických přírodních zákonech a je bez výjimky precizně dokazatelná na třech úrovních: psychika, mozek, orgán.

Zeptáme li se pacienta na jeho konflikt, pak máme psychologickou rovinu. Uděláme li počítačový snímek mozku, pak máme rovinu mozku. A na orgánu to můžeme také zjistit- např. jako ochrnutí, neurodermitis, diabetes atd. To fascinující v GNM je, že můžeme hned nejenom zjistit druh biologického konfliktu resp. obsah konfliktu z CT mozku, nebo který orgán je postižen, zda dochází k reprodukci nebo odumírání buněk, ale můžeme také kriminalisticky odhalit, zda jsou konflikty v konfliktně aktivní fázi nebo jsou již v uzdravovací fázi (fáze viz bod 2).

* Vychází z toho, že nemoc je odstartována v psychice, konfliktím zážitkem, šokem. Vyléčení spočívá v nalezení příčiny a řešení konfliktu,  tady se často jde do tohoto vysoce akutního, dramatického, izolujícího konfliktu, který člověka přistihl v nečekaný okamžik (1. přírodní zákon). Bez vyřešení konfliktu nemůže nastat žádná fáze léčení (2. přírodní zákon).

Tady je předpokladem léčení, že člověk pozná  příčinu a také ji pojmenuje – konsekventním, důsledným a logicky vyplývajícím způsobem! GNM je věda a velmi precizní.

* GNM se zásadně liší ode všech dosavadních lékařských směrů, obzvláště od tzv. školní medicíny, stojí zcela v protikladu.  Tzv. moderní medicína se dívá na nemoci jako na zlé nepřátele, namířené proti člověku, podobně jako se dívá na bakterie, viry, aj. Rakovina je podle školní medicíny zdivočelá buňka, která se bezhlavě množí a zkouší zničit organismus, nejdříve tím, že zničí imunitní systém, poté celý organismus „sežere“. Biologicky je to vražedný příběh beze smyslu a porozumění. Když už je náš mozek počítačovým centrem v našem organismu, potom je tu také na všechno, co se v těle děje.  Nedávalo by smysl představovat si, že by se některé procesy v těle mohly dít mimo náš „počítač“. Pacienti, co ještě nebyli léčeni, mají s pomocí GNM velkou šanci se znovu uzdravit.

* GNM je založena na 5 empiricky nalezených biologických přírodních zákonech, přičemž ji lze aplikovat na každý jednotlivý případ nemoci (= smysluplného biologického zvláštního programu) u lidí a savců v přísně přírodovědeckém smyslu - tedy i na naše tzv. „zubní nemoci“.

 Měli bychom proto na základě GNM a jejich nových poznatků přemýšlet: Je vůbec potřeba nějak zasahovat? Co by bylo smysluplné? Co již nemusíme dělat? Tedy nepropadat panice, když si nahmatáme někde bulku.

Pět přírodních zákonů:

1/ Onemocnění, podle terminologie GNM se nazývá výstižněji smysluplný biologický zvláštní program (SBS je zkratka v němčině), čili nemoc = SBS. Takový zvláštní program má smysl dát člověku v situaci, kterou po konfliktním zážitku nedokáže zvládnout, další šanci k přežití a řešení konfliktu. Tyto prastaré zvláštní programy, pocházející z vývojových dějin živočichů a jsou dány u každého, tedy i u zvířat. Představují biologickou zákonitost. Je zhruba 500 takových programů, rozuměj nemocí.  

Vzniká v momentu

a)  nějakého těžkého

b)  vysoce akutního

c)   dramatického

d)   izolujícího (není to s kým probrat) konfliktního zážitku

Musí být splněny všechny uvedené předpoklady To znamená, že vegetativní nervový systém se v momentě přeladí z normálního rytmu den/noc na trvalou sympatikotonii neboli na trvalou stresovou fázi, kdy pacient přemýšlí ve dne v noci neustále jen o svém konfliktu, v noci nemůže spát, nemá chuť k jídlu, ubývá na váze, takříkajíc „běží na plné obrátky“, a tím začínají změny na příslušném orgánu. .Vzniká v okamžiku konfliktu současně na třech úrovních: PSYCHIKA – MOZEK – ORGÁN. Konflikt nebo šok může být pro dotyčnou osobu např. ztráta dítěte, partnera, rodičů, práce či domova. Jiným druhem konfliktu může být, když nemůžeme něco zkousnout, něco strávit, když jsme utrpěli ztrátu sebeúcty nebo zažili narušení vlastního revíru a podobně.

V momentě konfliktu se zaznamenají všechny jeho okolnosti, ovšem bez toho, že by si toho byl dotyčný vědom. Pamatuje si tóny nebo zvuky, pachy, pocity všeho druhu, chuťové vjemy; dá se říci, že individuum si tyto vjemy pamatuje - otiskne prakticky na celý život Tyto okolnosti jsou pak později spouštěčem, kolejnicemi vedoucími k uloženému konfliktu. Například mohou být původní příčinou alergie. Jeden profesor alergologie to poté, co to pochopil, takto ležérně popsal: „Když utrpíš biologický konflikt z odloučení, a právě při loučení kolem běží kráva, získáš nakonec ‚alergii na  krávy‘. Nebo když ses právě zakousl do pomeranče, získáš pak ‚alergii na pomeranče‘.“

. Pokud totiž později nastanou doprovodné okolnosti původního konfliktu, může se celý konflikt  vrátit jako recidiva. Je vidět, jak je důležité vrátit se vždy k prapůvodní příčině, abychom si přesně uvědomili, zpřítomnili tu situaci, která tenkrát během jedné sekundy vedla k otisku, snímku, zaznamenání v mozku, orgánu i v psychice.

2/ Každé onemocnění - SBS prochází dvěma fázemi.

* První fázi onemocnění nazýváme konflikt-aktivní : člověk na tu událost či konflikt stále myslí, nemůže kvůli tomu usnout, má studené končetiny. Tato fáze se nazývá též sympatikotonní, neboť je aktivována ta část nervového systému, která se odborně nazývá sympatikus. Tato část je aktivní v akci, v ohrožení, při stresu.

* Druhá fáze onemocnění se nazývá léčebnou nebo také post-konfliktní, tedy po ukončení, vyřešení konfliktu, pokud k němu vůbec dojde. Pokud se však nedaří konflikt řešit, zůstává onemocnění jednofázové, t.zn. že individuum zůstává ve fázi aktivního konfliktu, ve studené fázi, stále více hubne a konečně může i zemřít na vysílení nebo na kachexii.  To, co se v těle během konfliktní fáze pokazilo, se v této léčebné fázi opravuje. Tato fáze se vyznačuje únavou, zvýšením teploty, bolestmi hlavy, zánětlivými procesy. Teprve v této druhé fázi je člověku nevolno a cítí se nemocný a jde k lékaři. Ale to už si tělo žádá pouze klid a hlavně žádnou paniku.  Školní klasická medicína dvoufázovost nemoci nezná a proto může z jedné konfliktní situace usuzovat na dvě nemoci bez vzájemné souvislosti, i když se v podstatě jedná o studenou a horkou fázi nemoci jedné.

Po ukončení léčebného procesu je člověk opět v normálu, zdráv, ba dokonce zdravější než před začátkem konfliktu, neboť tělo se poučilo – např. po zaplnění děr po kostní rakovině je kostní tkán hustější a pevnější než před tím – čímž chce organismus zabezpečit, že se něco podobného v budoucnu již nestane.

3/ Každá nemoc je řízená z mozku.  Každý orgán a dokonce každá buňka má své relé (spínač) v mozku. Dr. Hamer tuto mapu mozku objevil. V okamžiku začátku konfliktu se objeví v mozku typické kruhy, vypadající jakoby hodil do vody kámen. Tyto kruhy jsou vidět ihned po začátku konfliktu. Podle umístění v mozku lze přesně určit jaká situace nemoc spustila, dále orgán, na kterém se tento konflikt projeví. Snímky mozku se dělají pomocí  magnetické resonance (CT). Na CCT lze vidět, jestli je konflikt aktivní nebo se nachází ve fázi hojení nebo je zcela zhojený. To znamená, že můžeme přesně poznat, jaký  druh biologického konfliktu pacient v okamžiku  šoku utrpěl, který orgán je postižený, a také, jestli se jedná o bujení (nárůst počtu buněk) nebo o ubývání buněk. A dá se určit další průběh.  

*  Tělo člověka se v mateřském těle vyvíjí ze třech původních zárodečních plátků, zvané entoderm, mesoderm a ektoderm. Z těchto zárodečních plátků se pak vyvíjejí všechny orgány. Pro GNM je důležité, že v konflikt-aktivní fázi reagují orgány dvojím způsobem, podle toho, do které skupiny podle zárodečných plátků patří:

1. orgány vznikající z entodermu a část orgánů vznikajících z mezodermu tvoří v konflikt-aktivní fázi výrůstky, nádory, zvětšují se.

2. orgány vznikající z ektodermu a část orgánů vznikajících z mesodermu v konflit-aktivní fázi zmenšují svoji substanci, tzn. vznikají díry a svrasklost orgánů, popř. se snižuje jejich funkčnost.

4/ Mikrobi neblokují naše vyléčení ani nejsou našimi protivníky.

Naopak optimalizují léčbu. Vždy, když máme v těle přítomny mikroby a baktérie, tak už se léčíme.V léčebné fázi se v prvním případě (viz bod 3) za pomoci zánětů narostlá tkáň odbourává, k čemuž nám slouží bakterie. Ve druhém případě se tkáň, která ubyla rekonstruuje, nově vystavuje, k čemuž nám slouží jiné bakterie a viry. Přesněji řečeno, každý druh konfliktu s příslušným postiženým orgánem používá své typické, k léčení potřebné mikroorganismy.

Mikrobi, na které stále nazíráme jako na „zlé nepřátele“, jako na zástup „virulentních protivníků“, kteří nás chtějí zničit, a které jsme proto museli pokud možno vyhubit, se nyní představují jako naši nejlepší přátelé, pomocníci, něco jako dobří popeláři a restaurátoři našeho organismu. Pracují zcela řádně a udatně pouze tehdy, když jim k tomu náš organismus dá výslovný povel z našeho mozku, totiž vždy přesně na začátku léčivé fáze, kdy se náš organismus přelaďuje z trvalé sympatikotonie na trvalou léčivou vagotonii.

5/ Zákonitost pravorukosti a levorukosti

Pro lékaře, kteří by chtěli používat Novou Medicínu, je ovšem potřeba znát ještě jeden důležitý objev Dr. Hamera: zákonitost pravorukosti a levorukosti. Přiřazení orgánu k určitému místu v mozku se u těchto dvou skupin liší. Při konfliktu “ztráty partnera“ budou mít pravačky postižený jiný orgán než levačky. Zrovna tak u jiných konfliktů. Pro lékaře je tedy nutné vědět, zda je pacient pravák nebo levák, aby mohl správně přiřadit umístění ohniska v mozku a příslušný orgán v těle.  

Nemoc se v GNM nenazývá nemocí ale pohlíží se na ni jako na smysluplný biologický zvláštní program (SBS) přírody vytvořený na přežití v zájmu celku.

Pro každý SBS a každou osobu a každou jednotlivou situaci je potřeba najít odpovídající řešení. Není na to žádná šablona. Proto je velmi podpůrné, mít někoho, komu se člověk může svěřit a kdo mu eventuálně pomůže najít cestu ven. Pokud nikoho nemáme, je řešení těžší, ale ne nemožné. Jde prostě o to, vyvinout svou vlastní vnitřní sílu, důvěru, že vše je správně jak má být (v případě úmrtí), nebo naopak posbírat své ladem ležící protestní síly a vzbouřit se (v práci, v rodině, je-li to potřeba), nebo učením získat schopnosti, které nám pomohou k návratu ztráty sebeúcty... atd